Cínové sejpy u Božího Daru

Stovky kopečků zeminy roztroušených západně od Božího Daru jsou dokladem obrovského rozsahu rýžování cínovce v nejvyšší partii Krušných hor, které zde probíhalo minimálně od 16. až do 18. století. Kromě cínovce se v náplavech Černé a okolních toků nacházelo vzácně i ryzí zlato. Svým rozsahem přes 250 000 m2 se tato rýžoviště neboli sejpy řadí k největším ve střední Evropě.

Délka rýžovnických kopečků, které jsou dobře patrné i na leteckých snímcích, se pohybuje obvykle okolo 5–10 m, ale může dosáhnout i 20 m nebo i víc, výška sejpů přesahuje i dva metry. Sejpy, tvořené zejména štěrkopísky, valouny křemene a úlomky hornin z blízkého okolí (svory, třetihorní vulkanity), se koncentrují zejména podél levého přítoku Černé nad bývalým Novým mlýnem (délka rýžovišť zde dosahuje cca 1 km), podél vlastního toku Černé (cca 800 m) a podél bezejmenného potůčku při východním okraji NPR Božídarské rašeliniště (cca 400 m). Kromě toho se četná rýžoviště nacházejí i níže po proudu Černé v prostoru Mysliven, Ryžovny a na dalších místech.

Sejpy tvoří jedinečný prvek zdejší hornické krajiny, nápadný i svou odlišnou vegetací. Při rýžování byly totiž odstraněny nejlehčí součásti náplavů a s nimi i humusový substrát, a ryžovnické kopečky jsou tudíž chudé na živiny. Výrazně se proto odlišují vegetací, která na nich roste – typicky jde o porosty vřesu, brusinky, kociánku dvoudomého, kostřavy červené, často zde rostou chráněná prha chlumní (arnika), šicha černá a další specifické rostliny.