Štola Kryštof

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky logo Ziel3 Cíl3

Štola Kryštof, která byla znovu odkryta v roce 2008 a v roce 2015 zpřístupněna pro veřejnost, je vynikajícím dokladem různých dobývacích technik používaných od konce 16. do konce 18. století. Boky štoly jsou v počátečních metrech obloženy nasucho kladenou vyzdívkou, v další části se již objevuje ručně ražená chodba s lichoběžníkovým profilem, ražená za pomoci želízka a mlátku zhruba od roku 1590. Ve vzdálenosti 80 m od ústí obchází štola šachtu Mauritius, která byla vyhloubena později, v 60. letech 18. století. V rozrážkách za šachtou lze nalézt zřetelné stopy po odlamování horniny metodou sázení ohněm, které se na Hřebečné používalo až do roku 1743. Zadní část štoly je širší a vyšší a byla již ražena s využitím střelného prachu; na jednom místě je zde vysekán letopočet 1778. Po 262 metrech vyúsťuje štola v komoru dlouhou 65 m, širokou 4–9 m a vysokou 15–25 m. Strop severního konce podzemní komory, v těchto místech zavalené, odpovídá prostorově jižnímu konci povrchové Schneppovy pinky, jejíž dno leží cca o 20 m výše. V komoře se těžilo již v 16. století, byla však dále rozšířena v 18. století.

Základní informace
Hlavní suroviny: cín, železo (měď, zinek, mangan, uran)
Těžební období: 2 - 5
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem