Důl Svornost

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Důl Svornost podává jedinečné svědectví o jáchymovské těžbě stříbrných a uranových rud. Až do poloviny 19. století byl důl jedním z hlavních center dobývání rud stříbra, kobaltu a vizmutu, od konce 40. let 19. století se stal prvním místem na světě, kde se začaly systematicky těžit uranové rudy.

Těžba stříbrných a kobaltových rud

Své jméno obdržel důl Svornost v roce 1530 po urovnání sporu mezi těžaři dolu St. Anna das reich Geschüb založeného v roce 1518 a těžaři dolu St. Anna Geschlecht vzniklého v roce 1529. Jáma dolu byla zaražena na jedné z nejbohatších žil jáchymovského revíru, žíle Geschieber (původně zvané Stella), poblíž jejího křížení s jitřními žilami Küh a Andreas a půlnoční žilou Hildebrand.

V 17. a 18. století se v dole těžily hlavně kobaltové rudy, z nichž se vyráběla modrá barva přímo ve městě, popř. se vyvážely do Saska. Roku 1764 přešel dosud soukromý důl do vlastnictví města. Na konci 18. století dosáhla jáma dolu hloubky 292 m, do roku1848 byl důl prohlouben do 419 m. Tehdy byl také vybaven dvěma vodosloupcovými stroji – těžním a čerpacím. V roce 1850 převzal důl stát. V roce 1864 byl při hloubení dolu pod 12. patro naražen v hloubce 532 m silný pramen teplé vody, který zaplavil důl až po úroveň štoly Daniel. Přítok vody se podařilo zvládnout až nasazením parního čerpadla v roce 1866. Těžba stříbrných rud skončila definitivně v roce 1901 a důl byl poté uzavřen. K obnovení těžby, zaměřené již výhradně na uranové rudy, došlo v roce 1924 (viz. str. …).

Dokladem těžby stříbrných rud jsou dosud například dobývky na žíle Geschieber na 5. patře, ale především obě hlavní dědičné štoly, které byly k dolu raženy v 16. století – štola Barbora (ražená od roku 1527), jež protíná jámu v hloubce 106 m, a hluboká štola Daniel ražená od roku 1529 (–148 m). Délkou přes 10 km byla štola Barbora v 16. století jednou z nejdelších dědičných štol v Evropě, štola Daniel dosáhla do konce 18. století, včetně odboček, délky přes14 km. Na povrchu se dochovalo těleso koněspřežné dráhy z poloviny 19. století, po níž se dopravovala hlušina od jámy dolu Svornost na haldu u šachty Josef.

Těžba uranových rud

V důsledku konjunktury výroby uranových barev se v dole Svornost od 40. let 19. století začaly poprvé na světě systematicky těžit uranové rudy. Byla to i uranová surovina z tohoto dolu, která v roce 1898 umožnila Marii Sklodowské-Curie a jejímu manželovi Pierrovi izolovat dva první radioaktivní prvky, radium a polonium.

V roce 1901 byl důl dočasně uzavřen. V letech 1922–1924 byl areál dolu zcela přestavěn podle návrhu významného architekta Milana Babušky, byla postavena nová šachetní budova s ocelovou těžní věží, strojovna, obytný dům pro důlní úředníky (dnes chata Svornost) a další objekty. Po odčerpání dolu v únoru 1924 byl pod 12. patrem znovu odkryt pramen teplé vody nafáraný v roce 1864. Po potvrzení jeho radioaktivity byl nově zachycen a zvláštním potrubím sveden do státních radonových lázní; v roce 1925 byl na počest objevitelky radia nazván Curie.

Těžba uranových rud pokračovala i za druhé světové války, kdy důl provozovala německá těžební společnost. V roce 1946 se důl stal součástí nově vzniklého n. p. Jáchymovské doly. Šachetní budova byla zvýšena, byla postavena mohutnější těžní věž a přistavěn přízemní trakt s kancelářemi, podepřený robustní zdí. Těžba uranu skončila v roce 1964, ale léčivá radonová voda (včetně vody z pramene Curie) se i nadále odvádí z hloubky 500 m do jáchymovských lázní. Nejstarší uranový důl na světě je tak v provozu i nadále. V letech 1992–1966 byla jáma dolu až na 12. patro vybetonována a nově vystrojena, byla vyměněna těžní věž a osazen nový těžní stroj. V podzemí je důl Svornost propojen s dolem Josef, jehož jáma slouží k odvětrávání a jako úniková cesta.

V roce 2015 bylo restaurováno schodiště s 232 schody a oplocený koridor spojující důl Svornost s nedalekým neblaze proslulým nápravně pracovním táborem, který u dolu vznikl v roce 1949, byly zde instalovány i repliky někdejších strážních věží. Ty připomínají osud 700 vězňů komunistického režimu, kteří byli v táboře internováni na počátku 50. let minulého století.

Důl Svornost je proslulý množstvím druhů uranových minerálů, které odtud byly popsány poprvé na světě. Je typovou lokalitou 15 uranových minerálů (k září 2020), což z něj činí nejbohatší zdroj nových uranových nerostných druhů v Evropě.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem