Správní centrum Lauenstein

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Zámek Lauenstein a městský kostel v Lauensteinu jsou dokladem významné role sasko-českého šlechtického rodu von Bünau při těžbě cínu ve východním Krušnohoří.

Hrad Lauenstein byl postaven na konci 12. století na skalním výběžku nad řekou Müglitz. Po roce 1464 jej freiberský radní a těžař Hans Münzer přestavěl na reprezentativní zámek. Od roku 1517 se pánové z Bünau stali na 300 let, do roku 1821, vlastníky lauensteinského panství, a tím i dolů v Zinnwaldu, které ovládali ze svého správního sídla v Lauensteinu. Pánové z Bünau se významně podíleli na rozvoji těžby v regionu, měli dalekosáhlý vliv na kulturní a ekonomický vývoj na saské i české a straně východních Krušných hor.

Hlavní zámek a zříceniny středověkého hradu se tyčí vysoko nad údolím řeky Müglitz. Do zámku se vchází klenutou pískovcovou branou postavenou v letech 1612 až 1615, na níž je patrné stylizované vyobrazení dolu se dvěma pracujícími horníky a emblémy rodin Bünau a Schleinitz. K nejkrásnějším prostorám zámku patří tzv. Erbovní nebo též Turecký sál v západním křídle, vybudovaný v letech 1594–1609.

Podobně jako zámek Lauenstein dokumentuje i městský kostel v Lauensteinu vztah pánů z Bünau k hornictví. Kostel byl znovu vystavěn po požáru města v roce 1594 za Günthera von Bünau. Jeho stavba a vybavení byly financovány ze zisků rodiny Bünau plynoucích z těžby cínové a železné rudy. Kromě kulturně-historicky pozoruhodného oltáře, kazatelny a křtitelnice je třeba zmínit především cennou pohřební kapli rodiny Bünau z roku 1609. V kapli, která má náročně zdobený vchod z pískovce v pozdně renesančním stylu, se nachází nádherný pískovcový epitaf rodiny Bünau.

Členové Montanregionu v Česku

Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem