Šachta Abraham

HORNICKÝ REGION ERZGEBIRGE/KRUŠNOHOŘÍ

Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Šachta Abraham byla původně hlavní šachtou dolu Himmelfahrt Fundgrube. Po významných nálezech rud v roce 1828 byly do poloviny 19. století všechny hlavní povrchové budovy dolu modernizovány a nové byly přistavěny. Ze starších budov se dochoval například dům pro mužstvo dolu z doby kolem roku 1790 nebo stará cáchovna, z nově vybudovaných pak kovárna (1834), rudní prádlo (1834), vysoká věžovitá zděná šachetní budova (1839), velká třídírna rudy (1842), nová cáchovna (1843), nová správní budova (1846) a také těleso koněspřežné dráhy, pro niž byl vybudován tunel skrz haldu šachty Abraham.

Další rozsáhlé úpravy proběhly po roce 1886, kdy důl Himmelfahrt Fundgrube převzal saský stát a dosavadní těžní žentour na vodní pohon byl nahrazen parním strojem. Tehdy byla postavena také vysoká ocelová těžní věž. Šachta pak byla znovu v provozu ještě od 30. let 20. století do roku 1968. Po skončení těžby byla ocelová těžní věž odstraněna a šachetní budova byla upravena do původní podoby z 19. století.

Dochované povrchové objekty dolu Abraham, stojící na velké ploché haldě obehnané zčásti mohutnou opěrnou zdí, podávají výjimečné svědectví o podobě stříbrného dolu z doby kolem poloviny 19. století. V podzemí šachty se dochovalo vratné vodní kolo umístěné ve velké komoře.