Hlavní svislá šachta na Saubergu

V polovině 19. století vznikl na Saubergu nový moderní důl. Ústřední budovou areálu se stala třípatrová šachetní budova hlavní svislé šachty, která byla postavena v roce 1855 v souvislosti s hloubením šachty a později byla vícekrát přestavovaná. Sto metrů hluboká šachta je v současnosti využívána jako prohlídkový důl Zinngrube Ehrenfriedersdorf.

V dole lze zhlédnout mj. i původní komoru pro vodní kolo, které bylo součástí „ehrenfriedersdorfského čerpadla“. Byly zde nalezeny dokonce i dřevěné části původní pístové pumpy, které bylo na základě dendrochronologie možné datovat do roku 1563 (rok poražení stromu). Toto čerpadlo bylo na Saubergu zkonstruováno poprvé kolem roku 1540 a pod názvem „Ehrenfriedersdorfer Radpumpe“ je popsáno a vyobrazeno i v hlavním díle Georgia Agricoly De re metallica, jež vyšlo v roce 1555.

V povrchovém areálu šachty se dochovaly četné památky po těžbě v 19. a 20. století, mj. budova původního zámečnictví a kovárny z roku 1916 (dnes muzeum a kavárna Sauberg Klause), kulturní dům postavený kolem roku 1955 nebo věž Oswalda Bauera – památník horníkům, kteří zahynuli v dolech na Saubergu od 16. století. Jižně od šachty se nacházejí rozsáhlé, dnes silně zarostlé haldy. Zachovalo se také torzo třídírny rudy Morgenröther Scheidebank, která byla v provozu až do roku 1825 a v roce 1872 byly přeměněna na sklad rudy.