Hornická krajina Frohnau

Hornická krajina Frohnau dokládá prostřednictvím hald a dalších nadzemních i podzemních hornických památek přechod od těžby stříbrných rud od konce 15. století k dobývání rud vizmutu, kobaltu a niklu od 18. století až po těžbu rud uranu v závěrečném těžebním období od poloviny 20. století.

Přeměna původně zemědělských ploch na Schreckenbergu poblíž Frohnau na hornickou krajinu byla úzce spjata se systematickým vyhledáváním nových rudních ložisek v horní části Krušných hor, vyvolaným dočasným poklesem výnosem dolů u Freibergu. Ražba četných štol nastala po prvním objevu stříbrných rud na Schreckenbergu v roce 1491. Mezi hlavní štoly frohnauského důlního revíru se řadily štola Orgelstolln a o 15 m níže založená štola Markuse Röhlinga, patřící ke stejnojmennému dolu. Důl Markuse Röhlinga poskytl 15 tun stříbra a 2 500 tun kobaltových rud, a stal se tak nejvýznamnějším dolem v celém annaberském revíru. Pro odvádění vody ze štol v Hornické krajině Frohnau, ale také u Buchholzu a z dolů pod městem Annaberg sloužila říčka Sehma.

Hamr Frohnauer Hammer s přilehlým panským domem je dokladem zpracování kovů, dočasně zde byla i významná mincovna. Jde o nejdéle chráněnou technickou památku v Německu.

Co lze navštívit?