Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří – památka světového dědictví UNESCO

V roce 2019 byl Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako společné dědictví České republiky a Spolkové republiky Německo. Toto ocenění svědčí nejen o výsledcích práce mnoha generací horníků v minulosti a o mimořádném celosvětovém významu krušnohorského hornictví od renesance po moderní dobu, ale také o po mnoho desetiletí trvajícím úsilí obyvatel krušnohorského regionu v České republice i Svobodném státu Sasko o zachování tohoto jedinečného historického odkazu.

Rozhodujícím faktorem pro osmisetletý, o hornictví se opírající rozvoj Krušných hor bylo jejich mimořádné nerostné bohatství. Od 12. do 20. století bylo hornictví dominantním hospodářským oborem a mělo zásadní vliv na vytvoření dnešní kulturní krajiny Krušných hor. Těžba rud stříbra, cínu, kobaltu a uranu a jejich zpracování daly impulz k vynikajícím vědeckým úspěchům, průkopnickým inovacím v těžebním a hutním průmyslu a k vytvoření systému vzdělávání a báňské správy, které významně ovlivnily vývoj v jiných hornických regionech po celém světě.

Rozhodující pro zápis jakékoliv památky či lokality mezi prestižní památky světového dědictví je prohlášení o výjimečné světové hodnotě, které zdůvodňuje výjimečnost této lokality v mezinárodním srovnání. V případě památek světového kulturního dědictví je třeba prokázat, že lokalita navrhovaná na zápis splňuje aspoň jedno ze šesti kritérií definovaných v Prováděcí směrnici pro naplňování mezinárodní Úmluvy o ochraně světového dědictví. Výbor pro světové dědictví 6. července 2019 potvrdil, že Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří splňuje hned tři tato kritéria, a to kritérium ii), iii) a iv).

Kritérium (ii):

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří podává výjimečné svědectví o mimořádné úloze a silném globálním vlivu sasko-českých Krušných hor coby centra technologických a vědeckých inovací od renesance až po moderní dobu. Z tohoto regionu vzešly mnohé významné úspěchy spojené s hornictvím, které byly úspěšně přenášeny do dalších hornických regionů nebo ovlivnily jejich vývoj. Odrazem čilé mezinárodní výměny a přenosu znalostí je zejména vývoj systému báňského vzdělávání a soustavné působení zkušených krušnohorských horníků v těžebních oblastech po celém světě.

Kritérium iii):

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří přináší výjimečné svědectví o dalekosáhlém vlivu hornictví na všechny oblasti společenského života, což v nehmotné oblasti dodnes dokládají stále živé tradice, myšlenky a představy typické pro krušnohorskou kulturu. Základem pro pochopení těchto tradic je hierarchická organizace báňské správy, která se v Krušných horách vyvíjela od počátku 16. století. Model státem řízeného hornického průmyslu následně ovlivnil hospodářský, právní, správní a sociální systém těžby ve všech hornických regionech kontinentální Evropy.

Kritérium iv):

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří představuje ucelenou hornickou krajinu, jejíž hospodářství bylo od 12. do 20. století zásadně formováno hornictvím. Dobře dochovaná důlní díla, technologické celky a krajinné prvky svědčí o všech známých způsobech dobývání a úpravy rud používaných od pozdního středověku do nedávné minulosti a o vývoji rozsáhlých sofistikovaných vodohospodářských systémů jak na povrchu, tak i v podzemí. Hornická činnost vedla k bezpříkladnému vývoji hustého osídlení jak v údolích, tak v drsných horských polohách s těsným napojením na okolní hornické krajiny.

Součásti Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří se skládá z 22 součástí (komponent), které jako celek názorně dokumentují proces utváření tohoto území během 800 let trvající hornické činnosti. Sedmnáct z těchto součástí je na saské straně a pět na české straně pohoří. Každou z těchto 22 součástí lze přitom přiřadit k jedné z pěti krajinných oblastí těžby rud, které dodnes charakterizují vzhled krušnohorského hornického regionu. Jde o:

• hornické krajiny těžby stříbra od 12. do 20. století,
• hornické krajiny těžby cínu od 14. do 20. století,
• hornické krajiny těžby kobaltu od 16. do 18. století,
• hornické krajiny těžby železa od 14. do 19. století,
• hornické krajiny těžby uranu od 19. do konce 20. století.

Výjimečnou světovou hodnotu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří lze posuzovat pouze v kombinaci všech 22 součástí této památky světového kulturního dědictví.

Součásti (komponenty) světového dědictví zahrnují zpravidla větší krajinné celky (hornické krajiny), které spojují určité kulturní, funkční, sociální a administrativní vazby. Jednotlivé hornické krajiny poskytují komplexní přehled o těžbě a zpracování nejdůležitějších rudních surovin a dokládají použití různých technologií v různých těžebních obdobích až do uzavření dolů kolem roku 1990. Společně tyto součásti svědčí o všech významných milnících v dějinách přeshraničního hornického regionu a o dynamice jeho vývoje.

Každá hornická krajina obsahuje navíc významné, s hornictvím spojené památky a charakteristické krajinné prvky, jako jsou doly, místa úpravy a zpracování rud, vodohospodářské systémy, pásma odvalů a pinek nebo horní města. Ty přispívají k pochopení hornické krajiny a jsou ústředními „zprostředkovateli“ výjimečné světové hodnoty.